FORMÁNKOVSKÝ MLÝN,
dříve mlýn Pod městskou zdí, Podklášterský, Podhradský, Podzámecký
Rybářská 546
( 50.0296581N, 15.1999142E )

     První písemná zmínka o existence mlýna je z konce 13.století. Mlýn stojí na levém břehu Labe pod zámkem, nedaleko pivovaru a vedle žel. tratě. Předposlední majitelé od konce 19. století byli Formánkovi – proto i ten název. Mlýn je nefunkční a nyní slouží jako sklad.
Stare obrázky jsou " ZDE ".
     
    
C.K. PROFESSOR JOSEF VÁVRA píše:
    Při samém městě byly tři velké mlýny; jeden pod městskou zdí (unter der stat), také podklášterský zvaný (nyní podzámecký), druhý byl v Hrobích tam, kde nyní jest nádraží, třetí pak byl pod zálabskou skalou v Mnichovicích (unter dem stein). Mlýny ty náležely zároveň s mlýnem kravarským klášteru sedleckému. O jeden z těch mlýnů byl již r. 1285 spor mezi Oldřichem, synem Eberharda mincmistra, a sirotky Fridricha, bratra Oldřichova, a tu král Václav II. ve prospěch těchto sirotků rozeznal. Nedlouho potom nabyl toho mlýna a též i jiné mlýny pod městem Kolínem mincmistr kutnohorský Ekart ; leč dopustiv se výstupků a pychu proti králi, potrestán byl ztrátou těch mlýnů, jež Václav II. za 500 hřiven stříbra prodal klášteru sedleckému. Později došel Ekart odpuštění viny i trestu, a směl sobě těch 500 hřiven nahraditi z královského důchodu kutnohorského. K tomu přidali jemu cisterciani sedlečtí, aby od něho měli pokoj, nových 200 hřiven, a tak od r. 1292 zůstávali v pokojné držbě oněch mlýnů kolínských. Tyto byly velice výnosné a poskytovaly vydatnou hypotéku, kdykoli klášter pro své potřeby dlužiti se musil. Roku 1379 držel mlýn pod městem a mlýn pod skalou v zástavě mincmistr Martin Rotlév. R. 1408 vydlužili se cisterciani od bratří Prokopa a France Eldrysů 200 kop gr., a za úrok vypláceli jim týdně 24 grošů z výnosu tří mlýnů u Kolína ; roku 1414 vypláceli z téhož důchodu 10 kop gr. úroku Křišťanu, zlatníku z Hory.
    Týž mlýn jest pak r. 1779 odprodán mlynáři Josefu Melišovi, jemuž přidáno 35 měr familiantských rolí a 5 měr luk císařských. Asi r. 1800 ten mlýn koupil Antonín Vrba, ale r. 1808 prodal mlýn o sedmi složeních (s boudou, konírnou, chlévy za 70.000 zl., 40 měr zámecké familie za 10.000 zl., zásoby meliva a dobytky za 13.000 zl., k tornu městskou proutnici za 1500 zl.) Janu Fialovi. Asi od r. 1826 držel ten mlýn Vincenc Karabáček, prve mlynář kydlinovský od Hradce, s manželkou svou Josefou Střiemchovou, a držel ten statek, jsa v létech 1852 —55 purkmistrem v Kolíně, do roku 1855, kdež odstěhoval se do Budějovic, postoupiv mlýna podzámeckého svému mladšímu synu Antonínu. Týž jsa muž vlastenecký a v obci nemálo platný, zemřel r. 1872, maje věku 42 let. Ježto zemřel bezdětek, ujal se mlýna svat jeho, purkmistr Josef Formánek. Téhož syn Vojtěch, dokonav technická studia v Praze a Curichu, založil při mlýně výborný závod na výrobu strojů.