RONDOKUBISTICKÝ DŮM č.p.93
PŘEDNÍ TRAKT

( 50.0270347N, 15.1986858E )
    Podle návrhu arch. Jindřicha Freiwalda ( 1900 - 1945 ) z roku 1922-23
Půdorys má tvar písmena L a má průchod k ul. Na Hradbách. Rondokubistický styl, druhá etapa českého kubismu, vznikl na počátku 20. let 20. století v Praze. Ke kubistickým prvkům přidává zaoblené ornamenty - půlkruhy, kola, koule. Po výstavbě domů obyvatelé Kolína je „ díky výzdobě fasády nazývají posměšně „prdeláčkové“.(*26)
Zadní trakt můžete vidět když projdete průchodem.

  • em
  • Z
  • Vyprojektoval
  • kubismu
  •  Praze
  • půlkruhy
  • L
  • Průchod


Fotograf Jan Kubrt ( 1876 – 1949 ):
Jemu vděčíme, že víme jak vypadal Kolín v té době. Bydlel zde v domě - předtím bydlel v domě V Myší díře u Labe, a na levé straně podchodu měl ateliér. „Pan Kubrt vlastně neměl fotografický ateliér, ale dílnu, fotografoval venku u zdi vedle řeznictví tak zvané „vrahovky" pro průkazy chudší vrstvy obyvatel, venku pak také na sluníčku kopíroval v rámečcích kolínské pohledy, část jich totiž ještě v té době vyráběl za pomoci sluníčka a potom hotové obrázky dokončoval ve zlatící lázni jako jeho předchůdci.“(*26).
„V roce 1902 vydal pohledy se zřícenou částí podskalského mlýna; pro hostince vydal obrázek Kolín vzhůru nohama, Kolín na šišato nebo Opičí Kolín; vydal i návrh na projekt úprav města a jeho nábřeží, ale také projekt nového mostu..., ve výkladní skříni vystavoval fotografie zmizelých domů a další tématiku; pohlednice kopíroval z bohaté sbírky negativů; Kubrt zfotografoval celou regulaci Labe, budování Masarykova mostu, přestavbu železničního mostu; ve výkladních skříňkách především vystavoval skupiny zaniklých i činných spolků; při pokusu o vyfotografování první fronty před kolínským obchodem byl německými okupanty zatčen a pokutován; po Vítězném únoru 1948 musel dílnu uzavřít; bylo mu povoleno ještě 3 měsíce doprodávat dopisnice; přístroje byly dány do Národního technického muzea v Praze; na dvě tisícovky negativů s kolínskou tématikou pomáhal vdově Boženě třídit kolínský fotograf Otakar Kuntorád, sídlící v ulici Rubešova čp.64; negativy se záběry Kmochovy hudby koupil od vdovy kapelník Alois Vlasák; záběry hasičů koupil hasičský činovník Karel Mádle; negativy Kolína 10x15 a 13x18 cm nabízela vdova Kubrtová Městu; nakonec skleněné desky koupil v roce 1951 Jan Kamarýt na splátky; negativy Sokola si nikdo nekoupil a po odstěhování Boženy Kubrtové do Kouřimi, zůstaly někde v Kolíně...“ (*21)
V pravé části podchodu měl “ pan Kotlář znamenité řeznictví a vedle měl hodinářství pan Lipš. Ještě malé odbočení: Ano, Václav Kotlář, majitel řeznictví, byl otec legendárního Jurina, skautského vůdce, pak doktora práv a v roce 1968 generálního prokurátora, který v té době začal vyšetřovat smrt Jana Masaryka... JUDr. Kotlář byl po Husákově nástupu okamžitě vyhozen na dlažbu a nejen to, bylo mu odpíráno jakékoliv, sebehorší zaměstnání, dokonce ho nevzali ani k metařům... zvláštní, že?“ (26)