KARLOVO náměstí - VÝCHODNÍ STRANA
KUBISTICKÝ DŮM čp.44
BÝVALA SPOŘITELNA MĚSTA KOLÍNA

( 50.0277894N, 15.2019097E )
    Současnou budovu z r.1925 si postavila Městská spořitelna. Původní náčrt od Jana Kotěry. Po jeho smrti vypracoval projekt Jindřich Freiwald. Nad hlavním vchodem stojí Sousoší Práce a Spořivost akad. sochaře Otakara Švece - autor bývalé sochy Stalina v Praze. V přízemí, kde je Správní oddělení – přepážková pracoviště úseků občanských průkazů, na Vás dýchne atmosféra První republiky. Vybavení bývalé spořitelny zůstalo! V současné době celou budovu využívá MÚ.

  • V 18.století byl rohový gotický dům přestavěn
  • V nové budově sídlil hotel U modré hvězdy
  • Hotel také zbourali a postavili novou budov
  • Sousoší od akad. sochaře Ot. Švece
  • Práce
  • Spořivost
  • Poslední verze projektu od J. Freiwalda
  • Pohled od Kutnohorské ulice
"Nová budova Spořitelny města Kolín
    Významným dnem pro historii městské Spořitelny byl den 18. března 1926, kdy téměř po 32 letech od svého založení slavnostně otvírala svou vlastní budovu. Bylať založena dne 1. října 1894, kdy po dlouholetém jednání v obecním zastupitelstvu konečně uvedena ve skutek. Prvním jejím předsedou byl JUDr. Ant. Civín, tehdejší starosta města, a vedoucím úředníkem Ladislav Potůček, pozdější její ředitel. Počala úřadovati ve II. patře staré radnice při vypůjčeném nábytku z obecních úřadoven. Ve dvou letech vykazovala již přes jeden milion zlatých vkladů. Poněvadž úřadování v nedostatečných místnostech ukázalo se záhy nemožným, počalo se vyjednávati s obcí o zboření starých kasáren v sousedství radnice, na jichž místě myla býti postavena za financování Spořitelny nová radnice, v níž v přízemí zadního traktu měly býti umí-stěny místnosti pro ni. K tomu skutečně došlo a od 1. ledna 1900 úřadovalo se již v těchto nových místnostech, které pak rozšířeny byly v roce 1905 o úřadovny po okresním výboru. Koncem roku 1906 vykazovala již 10 milionů vkladů. Místnosti pro ústav ukázaly se však opět nedostatečnými, zvláště když v roce 1911 svazová revise žádala zřízení zvláštního kontrolního oddělení. Proto příštího roku jednáno o přikoupení části pozemku od vedle stojícího Zámeckého pivovaru, což však protáhlo se až do r. 1914, kdy koupena tato parcela, a s přístavbou, která původně byla projektována pouze na přízemí a rozšířena pak na jednopatrovou, ještě téhož roku bylo započato. Přístavba však následkem vypuknutí války musela býti přerušena a místností bylo městem upotřebeno na uschování aprovisačních zásob. Narukováním úřednictva stiženo pak úřadování do krajnosti. Koncem roku 1917 zemřel její první ředitel a na jeho místo roku následujícího jmenován p. Ladislav Holý. Po převratu veškeré místnosti i s přestavbami ukázaly se však opět velmi nedostatečné a nedosti účelné, a proto jednáno o projekt nové samostatné budovy. K tomu účelu zakoupen dům „Hotel Hvězda" na rohu náměstí od manželů Legerových za 200 tisíc Kč. Prodávajícím byl známý spisovatel p. Karel Leger, který Spořitelně vyšel vstříc. V roce 1920 byla vypsána veřejná soutěž k získání ideového projektu, k níž došlo na 30 návrhů, z nichž však žádný nebyl jurou přijat ku provedení, a pouze dva nejlepší odměněny, a sice arch. Lisky z Hradce Králově a arch. Gütlichera z Brna. Vzhledem k této bezvýsledné soutěži požádáni byli arch. Liska a arch. Šulc z Prahy o nové projekty, ale ani tyto nebyly přijaty. Proto požádalo ředitelství v roce 1922 prof. arch. Kotěru, aby dodal projekt. Tento podal však pouze náčrt, a jsa vážně již churav, projekt již nedokončil, nemoha ho již upraviti dle přání a potřeb Spořitelny. Konečně vyzván p. arch. J. Freiwald, který v Kolíně provedl několik staveb městských domů, aby opatřil nový projekt na základě svého návrhu na Slovenskou banku v Bratislavi. Jeho projekt byl pak zásadně k provedení přijat. Starý dům „U modré hvězdy" v roce 1923 zbourán a příštího roku přikročeno pak ke kopání základů a ku stavbě. Nyní o budově samé. Z vestibulu, do něhož vchod je z náměstí, vchází se přímo do hlavní dvorany, kde je rozsáhlá místnost pro obecenstvo s likvidaturou o pěti přepážkách, takže každý může pohodlně své obchodní záležitosti vyřizovati. Tresoru, který je po levé straně od vchodu, věnována obzvláštní péče, aby byl vybaven všemi technickými vymoženostmi a zařízen tak, aby o bezpečnost svěřeného majetku bylo co nejdokonaleji postaráno. Tento tresor, pokladny a pancéřové schránky dodala firma „Tresoria" z Prahy. V přízemí jsou rovněž místnosti ředitele a jeho náměstka, jakož i pro předsedu ředitelství, které jsou obecenstvu přístupny též zvláštním vchodem. V I. poschodí je mimo úřadoven zasedací síň výboru a byt pro úředníka, kterého event. bude moci Spořitelna upotřebiti pro své roz- šíření. Ve II. poschodí je byt pro ředitele, jednoho úředníka a pro zřízence. V souterainu je archiv pro spisy, doklady a staré knihy a byt pro domovníka. Stavba samotná stála dva a tři čtvrtě milionu, vnitřní zařízení s tresory a pokladnami okrouhle půl milionu, celkem tedy tři a čtvrt milionu Byla postavena vlastním nákladem ze značných reservních fondů, jež obnášejí 6 a půl milionu, a řadí se k nejvýznačnějším spořitelním budovám mimopražským. Jak již praveno, projektoval ji arch. J. Freiwald se svým společníkem arch. Böhmem. Sousoší nad portálem, která vyjadřují alegorii práce a spořivosti, provedl akademický sochař prof. Švec z Prahy, malířská výzdoba je dle návrhu prof. J. Brunnera, nábytek a interieury jsou dle návrhu prof. Paila. Stavbu provedla firma Záruba a Král z Kolína, dozor na ni měl vrch. stav. rada ing. J. Hlaváček. Z větších prací tam provedených dlužno jmenovati truhlářskou ve dvoraně, kterou provedl p. Dvořák z Kolína a arch. Navrátil z Prahy, v zasedací síni výboru firma Jelínek z Budějovic, v místnosti ředitelství firma Chochola z Kolína. Osvětlovací tělesa a lustry dodal známý umělecký závod Franta Anýž z Prahy, kamenické práce a mramorové obklady firma Gabriel z Prahy, sklenářské práce Sdružení sklenářů z Kolína, práce železo-betonové Pražská betonářská společnost, keramické firma „Keramika", zámečnické firmy Červinka a Vávra v Kolíně, lakýrnické firma Štrup, a konečně telefonní ústřednu firma „Microphona" v Praze."(*22)