KARLOVO náměstí, dříve rynek, náměstí Dr. Eduarda Beneše, Obránců míru...

( 50.0281272N, 15.2013786E )
    Náměstí a přilehlé ulice si zachovaly původní pravoúhlost z doby založení města, které nebylo živelné. Vítali se zde králové, konaly se trhy, slavnosti, tábořili při průchodu městem vojáci.
    Původní domovní parcely v centru města byly o rozměrech cca 10x30m ( viz domy č.p. 46 a 47 na vychodní straně náměstí ). Předpokládam, že kolem náměstí bylo asi 38 domů. Dnes jich je 22 včetně radnice.
    Údajně odbornici se začínají přiklánět k názoru, že parcely by mohli být i širší - třeba i 15m. Nevím. Tehdy jsem tam nežil.
    Náměstí bylo poprvé pojmenováno až po r.1878, kdy proběhly velkolepé 4denní oslavy výročí úmrtí českého krále a římského císaře Karla IV - předtím to bylo prostě rynek.
     Nepřehlédnutelný je Morový sloup z r.1682. Blízko kašny je v dlažbě kámen s letopočtem 1813, kdy se ve městě zastavil ruský car Alexandra I.
Na náměstí stál od r. 1914 do r. 1941 ( odstraněn za okupace ) deset metrů vysoký pomník Mistra Jana Husa podle návrhu Františka Bílka. Pomník neměl podstavec. Dnes je na Husově náměstí.

  • s0
  • v1
  • nz01
  • Současná
  • Na památku sloužené mše ( pravoslavné )
  • Mariánský morový sloup postavený v roce 1682
    Náměstí má plochu necelých 10000 m2. Jeho velká rekonstrukce proběhla roku 2006.
    Během jedné komentované prohlídky v Nymburku jsem slyšel, že lokátorem města byl Konrád a předpokládají, že on předtím založil město Kolín.
    Původní parcely nebyly celé zastavované. Průjezd do dvora byl buď uprostřed domu, nebo vedle něho. Domy byly převážně jednopatrové a podsklepené. V přízemí byly výrobní nebo obchodní prostory a v patře obytné místnosti ( *20 ). Parcely byly úzké údajně proto, aby se jich vešlo vedle sebe víc a také víc utržilo :) Pak se začaly slučovat – to je dobře vidět někde na tvaru střech nebo na zadní fasádě domu. I když domy na náměstí jsou různě přestavované, jádra jsou gotická. Všechny barokní domy jsou přestavěné po požáru v r.1734 a také všechny, až na radnici, měly podloubí. Proto radnice odstupuje od sousedního domu. Jak vypadala část severní a východní strany náměstí před 1834 namaloval Hans Christian Andersen při svém krátkém pobytu v Kolíně. Obrázek je v Národní galerii v Kodani, v Dánsko.
Věstník klubu čsl. turistů- odbor Kolín, rok 1928:
    "Karlovo náměstí jest hlavním náměstím; jménem svým připomíná zásluhy slavného českého krále o město. Karel IV. (1346-78) zvelebil Kolín, učiniv mu četná nadání, ulevoval mu při placení břemen a závazků, zvláště po požáru r. 1349. Udělil mu r. 1363 sklad dříví, vory totiž musely tu 14 dní se zdržeti, aby měšťané mohli dříví nakoupiti. Zařadil Kolín mezi města, jež směla býti zastavována jen na 10 let (majestas Carolina). Roku 1362 dal k obraně země složiti tu vojenského odění na 100 branných. Roku 1372 dovolil obyvatelům, aby se statky svými volně nakládali. Roku 1378 dokončil stavbu vysokého kůru při kostele prací Petra Parléře z Gmundu. Patronem kostela byl sám král, který konal presentační právo k faře kolínské. Proto vděční obyvatelé oslavili po 500 letech r. 1878 jeho památku čtyřdenními slavnostmi, prapory, hudbou, službami božími a j. Na náměstí u mohutné pyramidy z chvoje, v jejímž výklenku bylo poprsí Karla IV. a níže Petra Parléře, vzletnou řečí Čeněk Hevera ocenil národní význam a zásluhy Karla IV. o vlast a město Kolín. Případné sbory zapěly spolky Dobroslav a Dobromila. ... Při východní straně má býti letošního roku položen základní kámen k pomníku presidenta T. G. Masaryka." Ten ale na náměstí nebyl nikdy položen.     Na náměstí stál od r. 1914 do r. 1941 ( odstraněn za okupace ) deset metrů vysoký pomník Mistra Jana Husa podle návrhu Františka Bílka. Pomník neměl podstavec. Dnes je na Husově náměstí. Dnes se na náměstí konají trhy, probíhá hlavní program festivalu Kmochův Kolín, předvolební setkání...
        Na jihovýchodním rohu náměstí je fontána a na severozápadním jsou v chodníku označené světové strany. U ČSOB je litinové pítko. Fontána je večer osvětlená, kameny na dně tvoří čtyřlístek; voda není pitná a teče v uzavřeném okruhu, měla mít ještě sousoší z bronzu, které se z finančních důvodů nezhotovilo.