KARLOVO náměstí - VÝCHODNÍ STRANA
LATZLŮV DŮM ČP.45
( 50.0279239N, 15.2019822E )
Na místě původního jednopatrového domu U Černého koníčka se třemi oblouky podloubí byl postaveny v roce 1879 současný výstavný dům pro podnikatele
Karla Latzla (1833-1925). „...přišel do města z Krnovska; r.1856 spoluzaložil Továrnu na výrobu lihu a drasla na Polepce; předseda správní rady akciového lihovaru;
v roce 1860 přispěl na opravu vitráží Bartoloméjského chrámu; od roku 1871 obecním starším,... v roce 1886 zvolen do městského zastupitelstva; roku 1900 spoluzaložil Vozovku;
stál u zrodu Kolínské úvěrní banky...“ (*21)
V roce 1881 si postavil další velký dům v Kutnohorské ulici, čp.21.
V budově sídlila i Moravská banka.
V současné době jsou tam kanceláře MÚ. Na konci roku 2015 dům změnil barvu a trochu zazelenal.
V původní domě U Černého koníčka bydlel a měl ateliér známý kolínský fotograf František Krátký, který původně byl malířem pokojů.
V novém domě měl ateliér na zahradě. Po zrušení zahradě si zřídil ateliér v rohu nádvoří.
“...pomáhal mu zde bratr Vilém (nar.1853), jehož písmeno „V." se objevovalo na vizitkách; F. Krátký byl členem spolku Prokop; od roku 1880 vydával stereofotografie;
roku 1891 se podílel na výzdobě České hospody v ulici Husova čp.50 a 51; v roce 1898, kdy se oženil s Annou, se do Kolína přistěhoval jejich otec, malíř a restaurátor
František Vojtěch Krátký (1830-1913) a všichni bydleli v čp.45; potom se Vilém odstěhoval do domu čp.69 na Pražském předměstí, který koupil otec, aby si mohl založit rodinu;
František Krátký se zabýval krajinnými stereoskopickými snímky; aby jejich výrobu rozšířil a tím i zlevnil, roku 1900 koupil v Čechových sadech pozemek a roku 1901 na
něm nechal postavit rodinnou vilu čp. 59 s dílnami a skleněným ateliérem. Úmělecký závod se zabýval světlotiskem, litografií a zinkografií. Celá velká rodina se sem
přestěhovala: při jeho častých cestách za snímky po řadě zemí, vedla ateliér Bohumila Bloudilová, která se v roce 1913 osamostatnila; v nové provozovně tiskl především
pro Cikorku; za „duši" závodu byla považována manželka Anna (1879-1959); kabinetní kancelář císaře Františka Josefa I. udělila Františkovi Krátkému medaili, kterou pak
vyobrazoval na vizitkách; v roce 1896 k ní přibyly i obrázky stříbrné závěsné medaile korunovační a stříbrné korunovační mince; k ukončení obnovy Bartolomějského chrámu v
letech 1904-1910 restauroval většinu jeho obrazů; v roce 1908 namaloval pro obřadní zasedací síň radnice z věže Práchovny detailní panorama města; tato olejomalba byla
umístěna v zasedací místnosti v přízemí a nakonec na chodbu radnice; v roce 1913 provoz i nemovitost Krátký ze zdravotních důvodů prodal pražskému litografovi Josefu
Rellichovi pro firmu, kterou měl se společníky Aloisem Hanušem a Bohumilem Skochem ; František Krátký měl vypraven pohřeb z kaple Panny Marie Bolestné...
v roce 1998 předala Krátkého dcera Anna Krátká z pozůstalosti do depozitáře Regionálního muzea v Kolíně jeho obraz Dominikánští mniši před husitskými hejtmany;
jedná se o nedokončenou olejomalbu na plátně o rozměru 150x230 cm; na obraz se Krátký začal připravovat podle krátké noticky v dobových Kolínských novinách v
roce 1879; obrazy s husitskou tématikou byly v té době často umisťovány v prostorách veřejných budov a peněžních ústavů..." (*21)
Dřevěný ateliér ve dvoře domu existoval až do poloviny 80.1et 20.století.
