POSTUPNĚ DOPLŇUJEME
Kolín n.l. Dějiny, průvodce, výletní radce, adresář - L.Kebrdle, rok 1922 :
    "Kolín jest rodištěm mnohých slavných mužů minulosti. Tak narodil se tu předchůdce Husův a první kazatel v kapli Betlémské v Praze Mistr Štěpán z Kolína, bakalář theologie a kanovník, dále Kolínský Jan (Coloniensis), český bohoslovec a humanista, Jakub Krčín z Jelčan, zakladatel rožmberských rybníků a výborný národohospodář. Na náměstí v domě čís. 76 narodil se 14. února r. 1797 český astronom Morstadt Josef a dne 17. dubna r. 1802 bratr předešlého Morstadt Vincenc, malíř a výborný kreslíř. (V kolínské radnici chová se jeho obraz pohledu na Kolín z r. 1820). Vzpomeňme ještě největšího herce z dob čtyřicátých min. století Jana Kašpara Dvořáka, roz. r. 1796 v Kolíně, zemřelého 17. června 1846 v Paříži. Jest zakladatelem pantomin, dříve velmi oblíbených. Když pochován byl na hřbitov Pére la Chaise, listy pařížské psaly: „Paříž šla za truhlou, Paříž pohřbívala svou veselost".
    V Kolíně rád prodléval i rodák z blízké Jestřabí Lhoty Josef Paleček (roz. 1842), vynikající zpěvní umělec a člen carské opery v Petrohradě (basista). Karel Sladkovský, český politik, roz. 22. června 1823, zemřel 4. března 1880. Pro svou politickou činnost byl žalářován býv. vládou rakouskou. Usídlil se r. 1857 v Kolíně v nynějším domě p. V. Vacka (tovární výroba sodové vody) na Havlíčkově třídě. Na památku tohoto pobytu nazvána ulice Sladkovského...k slavnému rodáku kolínskému básníku J. S. Macharovi řadí se důstojně básník Karel Leger. Narodil se 21. září 1859 v Kolíně. Po vykonaných studiích ujal se hospodářství po svém otci a poznal dokonale život na Polabí, jehož odraz jest v četných jeho pracech literárních. Jest svérázným českým spisovatelem a básně jeho vynikají původní formou a ryze českým duchem. Básník Karel Leger patří mezi nejlepší české literáty. Neméně slavným jest i vynikající malíř český Václav Radimský, roz. r. 1867 v Kolíně. Působil dlouho ve Francii, kde získal si jména světového. Nyní sídlí na blízkém zámku Pašince a zachycuje mistrným svým štětcem krásy našeho Polabí, dříve ještě, než zničeny budou postupující regulací. Jeho bratr Dr. Ladislav Radimský býval zemským poslancem za velkostatek a členem panské sněmovny ve Vídni. Jest známým národohospodářem a zakladatelem mnohých průmyslových podniků a autoritou v pomologii.( † 5.4. r. 1922.) K němu druží se další znamenití národohospodáři inž. V.Formánek, jenž sleduje šlépěje svého otce Josefa Formánka (roz. 21. února 1831, zemř. 9. března 1895), dlouholetého starosty města, jenž nemálo se zasloužil o rozkvět města zřízením četných průmyslových podniků a peněžních ústavů, jakož i pronikavou opravou veřejných komunikací. Zavedl češtinu do městské kanceláře (té doby přemnozí občané kolínští užívali v obcování jazyka německého a povrhovali snahami po očistě národní; požívali však obecné důvěry a byli voleni do správy města), Josefu Formánkovi v těchto očistných snahách nápomocni byli zmíněný již Čeněk Hevera, Dr. Frant. Havelec a Dr. Václav Radimský. V čís. 34. narodil se r. 1857 Alois V. Prágr, spisovatel a horlivý veřejný pracovník na poli hospodářském a hlavně osvětovém a národním, jenž nepřetržitě působí v Kolíně již 40 roků. Zejména jeho sokolská činnost jest známa daleko za hranicemi našeho města a jest spolutvůrcem u rozšiřování mohutné organisace sokolské a zakladatelem tělocviku řemeslného dorostu. Předchůdcem jeho v těchto snahách byl Adolf Hájek, notář, nar. 17. června 1825 v Rychenburgu, zemřel 26. ledna 1915 v Kolíně. Byl nestorem českého Sokolstva, neboť byl tělocvičně činným řadu let ještě před založením Sokolstva a později súčastnil se horlivě v upevňování organisace sokolské. Byl zakladatelem Sokola Chrudimského a dlouholetým náčelníkem a starostou župy Tyršovy a Sokola Kolínského. K národohospodářskému rozkvětu města i okolí působil znamenitý oekonom a velkoprůmyslník Bernard Mandelík, narozený 24. srpna 1844, zemř. v Radboři dne 6. října 1910 a pohřbený na israelitském hřbitově v Kolíně. Byl původně obchodníkem v Kolíně a v brzku svým vzácným talentem obchodním a světovým rozhledem domohl se značného jmění, jež přenesl na pole průmyslové, zakoupiv cukrovar a panství v Radboři od tehdejšího majitele rytíře z Birnitzů, jakož i cukrovar od likvidujícího družstva rolnického v Bečvárech. Oba cukrovary zvelebil a rozšířil, na četných hospodářských dvorech podnikl důmyslné opravy a zvýšil tak výnos statků. U cukrovaru radbořského zařídil i raffinerii a tak jest dnes cukrovar radbořský největším na celém okrese. Synové jeho: Robert Mandelík, chemik a řiditel cukrovarů jest autoritou v průmyslu cukrovarnickém v celé republice známou, Otto Mandelík jest výborným finančníkem a řídí administrační správu celého podniku. Ervín Mandelík, absolvent vysoké školy hospodářské v Halle řídí oekonomickou správu statků. Rodina Mandelíků jest příslovečna svou lidumilností á zasahuje dnes velmi intensivně do veškerého hospodářského života v městě.
    Dalším znamenitým mužem jest Dr. Antonín Pavec, vynikající chemik, jenž má zásluhu o rozkvět chemického průmyslu v Kolíně a udržení téhož v rukách českých. Narodil se 5. dubna 1851 v Ounicích u Strakonic a působí od r. 1873 v Kolíně, dříve co řiditel zdejší Akciové lučební továrny, nyní jako president lučebních závodů (Kolín, Pečky, Budějovice, Neu Erlau u Vídně). Jako odborník byl dr. Pavec volán často za hranice, zejména do Ruska, aby zakládal a rekonstruoval chemické závody. Jeho činnost odborně-literární jest nevšední. Za své zásluhy jmenován byl čestným doktorem věd technických.
    V kolínském ghettu narodil se 21. února 1838 Josef Popper, známý pod pseudonymem „Lynkeus". Vynikl jako elektrotechnik, fysik, aeronautik, filosof a sociolog. Vynalezl v r. 1867 vložku do parního kotle, jež chránila před usazováním se kotelního kamene a jež se znamenitě osvědčila. Vynalezl přístroje k přenášení elektřiny na vzdálená místa, ale pro chudobu nevyužil svého vynálezu. Sepsal řadu velice cenných spisů. Zemřel počátkem r. 1922. K zdejší spisovatelské obci náleží i známý spisovatel Fr. Procházka (Franta Župan). Narodil se r. 1858 v Běštíně na Hořovicku a působí od roku 1901 v Kolíně co profesor gymnasia. Napsal celou řadu historických povídek a humoristických spisů a s Karlem Legrem pak podařenou veselohru „V pád". Jest nejen výborným spisovatelem, ale i znamenitým paedagogem a upřímným národovcem a ve svém působení školském zapsal se v srdce mládeže sobě svěřené. Ze staré generace učitelské dlužno vzpomenouti i Josefa Březinu st., vynálezce výborného počítadla, za něž vyznamenán byl zlatou medailí na výstavě v Paříži a pochvalným dekretem na výstavě v Londýně. Narodil se dne 4. června 1824 v Roudnici pod Libčany, zemřel 4. února 1913 v Kolíně. Byl paedagogickým spisovatelem a zavedl na školách zdokonalené hláskování. V Kolíně působil od r. 1844, potom ve Svojšicích a od r. 1851 až do své smrti zase v Kolíně. Byl spoluzakladatelem Sokola, Občanské záložny a dlouholetý předseda zdejšího zpěváckého spolku, jehož sbormistrem byl syn jeho Josef Březina ml., výborný hudebník a učitel. Zemřel v Kolíně r. 1908. Josef Vávra, historický spisovatel, narodil se v Praze r. 1838, zemřel tamže r. 1910. V Kolíně působil od r. 1862 do roku 1875 co profesor. Napsal řadu spisů a učebnic, z nichž pro naše město nejdůležitější jsou dvoudílné jeho Dějiny města Kolína. K řadě literárních pracovníků dlužno čítali i zdejšího rodáka Roberta Saudka. Narodil se 20. dubna 1879 v Kolíně a působí nyní v Haagu co legační rada na čsl. vyslanectví. Žil v Paříži a Berlíně, kde domácnost jeho stala se střediskem českých návštěvníků Berlína. Dvojjazyčnost predestinuje jej za překladatele a Saudek uvádí české autory na německou scénu. Sám napsal řadu dramatických prací, z nichž bylo „Dětské Svědomí" v r. 1903 uvedeno na Národní divadlo a v téže saisoně „Židovští kluci" hráni na pražském německém divadle. Pozoruhodným jest právě vydaný jeho román „Diplomaté", z něhož vyciťujeme vlastenectví Saudkovo. Román vydán vedle českého jazyka současně i v jazycích německém, holandském, anglickém a maďarském.
    Kolín vděčí i spisovateli a paedagogu Josefu Tůmovi, zejména za obsáhlý jeho spis „Paměti osad na Kolínsku a Kouřimsku", jež napsal se zesnulým spisovatelem a řiditelem Gustavem V. Svobodou, po jehož předčasné smrti ujal se pokračování odb. učitel J. Kremla. Tůma působil v Kolíně a blízkých Štítarech a povolán byl po převratu do ministerstva vyučování a národní osvěty co tajemník a odborový přednosta. Značnou literární činnost vyvinul profesor zdejší obchodní akademie Alois Tvrdek, jednak vlastními pracemi, jednak překlady z francouzské, anglické i ruské literatury. Jest překladatelem posledních Zolových románů. Nyní žije v Praze. Písemnictví oddala se řada profesorů a učitelů kolínských a zmiňujeme se zejména o pracech prof. dr. Ot Kunstovného, prof. Fr. Tichého, prof. Fr. Vodseďálka, řiditele J. Lintnera, prof. dra. Richarda Fedra a hudebních skladbách prof. Alfréda Jelínka. Z umělecké zdejší obce zmiňujeme se o sochaři Janu Drobníkovi, dosud tu působícím, jehož umělecká díla vidíme zejména na hřbitovech. V přítomné době pracuje na modelu pomníku, určeného památce padlých místních občanů ve válce světové. Tento vítězný památník bude postaven v sadě proti budově okresní politické správy. Bude to 6 metrů vysoké sousoší. Krásnou památku umělec. mříží, tepaných prací z kovu, zanechal na zdejších hřbitovech po sobě zámečník-umělec Karel Kuba, zemřelý 8. května 1919 v Kolíně. V r. 1920 zemřel v Kolíně mladý nadějný malíř nového směru Rudolf Mazuch. — Kolín zvolil za své sídlo i známý malíř koní Ludvík Vacátko. Z nepatrných počátků vlastním úsilím a nezdolnou prací vyšinul se na přední místo občanské rodák kolínský Alois Burek stavitel. Vystudoval dílem v Kolíně, dílem v Kutné Hoře a záhy vstoupil rázně do života praktického. V Kolíně stavěl želez. pilíře dráhy severozápadní, ale vynikl výstavbou Vinohrad, kde z většiny na svůj účet postavil sta domů a tak dal základ rozkvětu tohoto nejkrásnějšího předměstí pražského, do jehož osudů i jinak dovedl vždy rázně a k prospěchu města zasáhnouti. Z předních žurnalistů vzpomínáme vynikajících redaktorů Jiřího Paka, Karla Škáby a Frant. Moravce, jenž zemřel v Kolíně dne 28. ledna 1920 a byl znám svou břitkostí proti Rakousku a Habsburkům, začež až do amnestie byl uvězněn. I Škába kdysi trpěl pro své vlastenecké a pokrokové přesvědčení v žaláři (Omladina). Redaktor „Středočeských Hlasů" Jan Koudelka, narozený v Žebráce, 12. března 1889, zvolen byl v r. 1919 poslancem do národního shromáždění za stranu sociálně demokratickou a zastupuje volební okres kolínský. Jest předsedou okresní správní komise a členem městské rady kolínské a zasahuje tedy velmi intensivně do současných poměrů v městě. Znám jest svou schopností řečnickou a talentem organisačním. B. Karpíšková, člen městské rady v Kolíně a dopisovatelka do četných listů strany sociálně demokratické, naroz. na Žižkově r. 1881, zvolena byla za poslance do národního shromáždění a zastupuje v přítomné době volební okres Královéhradecký. Jaroslav Souček, numismatik, odkázal svou velice cennou a dosud nejúplnější sbírku českých mincí museu kolínskému, která však není vystavena a jest uložena v Městské spořitelně a opatrovníkem jejím jest dle poslední vůle zesnulého Součka († r. 1918) Dr. Vilém Veletovský. Jest zajisté chloubou Kolína, že tolik významných mužů působilo a působí v městě a že Kolín byl kolébkou mnoha vynikajících rodáků, kteří šíří dobré jméno našeho města a zasvětili služby své celému národu."