KOLÍNSKÁ RADNICE, KARLOVO NÁM.

( 50.0286669N, 15.2011133E )


Doporučujeme prohlédnout si nejdříve co se skrývá pod značkou "LEVÁ BUDOVA" a "PRAVÁ BUDOVA" - najdete tam základní informace.
POD KAŽDOU ZNAČKOU JE SCHOVANA TEXTOVÁ A OBRAZOVÁ INFORMACE. STAČÍ JEN KLIKNOUT!
A VŽDY SE ZDE ZPĚT SEJDEME :)
  • dvou budov
  •  Kolerovský
  • rdvur09
  • kasárna

Dnešní podoba radnice je z přestavby z konce 19.století, vedená architektem Janem Wejrychem ( počeštěno Vejrychem ) - pseudorenesanční.
Kolínská radnice je složena ze dvou domů:
Na průčelí staršího levého domu je pět fresek s výjevy z dějin města. Zachovalý gotický vzhled levé budovy radnice je vidět z radničního dvora. Můžete vstoupit na dvůr a prohlédnout si ho. V radničním sklepě je lapidárium.
Na místě pravé budovy radnice byl hostinec, pak kasárna – zbourané v r.1898. Na štítě budově hrdě stojí rytíř Roland. Ozdoba interiéru budovy je také dle návrhu arch. J. Vejrycha. Týden po velkém požáru v roce 1796 se zde narodil největší z Pierotů - Jean-Baptiste Gaspard Deburau.
V zadním traktu je krasná obřadní síň kde je umístěn nádherný triptych kolínského rodáka Václava Radimského.
Císař a král Karel IV. sleduje veškéré dění na náměstí z druhé fresky na fasádě levé budovy Radnice při pokládáním základního kámene k dostavbě katedrálního chrámu v Kolíně v roce 1360;
Rytíř Roland na vrcholu fasády pravé budovy Radnice ochraňuje městská práva, nezávislost, svobodu a v přeneseném významu též prosperitu Kolína.
"Kolínská radnice... působí v pohledu z náměstí... jako jeden stavební i architektonický celek. A přece jsou to budovy dvě, každá se svou vlastní historií. Velká třípatrová budova s věžičkou a hodinami, které se říká dnes „stará radnice", je sídlem městské správy již přes pět století. Vedlejší dvoupatrová budova s postavou rytíře na vrcholu průčelního štítu, „nová radnice", je mnohem mladší, byla vystavěna na samém konci 19. století. Obě radniční budovy tvoří zdánlivě jeden celek díky architektu Janu Vejrychovi, který v osmdesátých letech 19. století navrhl přestavbu staré radnice a o deset let později i stavbu nové ve slohu české renesance. Dodal oběma budovám monumentální ráz, reprezentující sídlo městské správy tehdy vzkvétajícího královského města Kolína. Monumentální ráz si zachovala kolínská radnice dodnes. Třebaže stojí v rohu náměstí a trochu ustupuje z řady sousedních domů, upoutá každého na první pohled. Je bezesporu nejvýstavnější budovou na téměř čtvercovém náměstí..."(*6)

RADNICE - Karlovo náměstí
ZAJÍMAVOSTI

    Pro mě z dostupných materiálů jsem zjistil, že se v Kolíně od roku 1277 do roku 2016 vystřídalo 150 rychtářů, primátorů, císařských rychtářů , královských purkmistrů, purkmistrů a starostů, předsedů Městského národního výboru a starostů.
    Za těch 739 let vykonávala funkci starostky pouze jedna žena - Zdenka Majerová a to od roku 1994 do roku 2003.
    Rekordmanem co do počtu roků ve funkci – 35 let, byl císařský rychtář Mistr Jan Pachta z Rájova, z domu č. 73 na náměstí a to v létech 1586 — 1621.
Seznam rychtářů, starostů...     "V Kolíně zanikl rychtářský úřad v roce 1485, když městská rada koupila rychtu od posledního rychtáře. V historii Kolína jsou zaznamenáni tito královští rychtáři:
1277 Jindřich
1277 — 1295 Giselbert
1298 — 1299 Ortlin
? — 1327 Haman z Baychova
1327 — ? Choclin
1361 — ? Václav
? — 1371 Krištof Choclin
1371 — 1379 Mikuláš Brukmeister
1380 — 1382 Jan Helvig
1383 — 1387 Václav Brukrneister
1387 — ? Ondřej Geschrey
1404 — 1454 Vítek Geschrey
1454 — ? Zikmund Geschrey
? — 1485 Adam z Bystřice
Primátorové
Po zániku úřadu dědičného královského rychtáře byla nejvyšším orgánem ve městě městská rada, složená z dvanácti přísežných konšelů. Radu obnovoval (sázel) každým rokem zemský podkomoří jménem krále. Radě předsedal každý měsíc jeden z konšelů, takže se během roku vystřídalo všech dvanáct v předsednické funkci. Tomu z konšelů, který právě radě předsedal, se říkalo purkmistr, a ten, který předsedal radě jako první po jejím jmenování, se nazýval primátor nebo primas anebo také někdy „pan otec". Od konce 16. století se postupně upouštělo od každoročního obnovování rady, od měsíčního střídání konšelů v předsednictví a primátorové zůstávali ve své funkci po několik let a někteří i doživotně. Takový způsob městské správy trval až do josefínské reorganizace v roce 1788.
Z kolínských primátorů jsou jmenováni:
roku 1494 Ondřej, mydlář, z domu č. 20 na náměstí
1495 — 1497 Petr Krupský, sladovník, z domu č. 64 v Labské (nyní Rubešově) ul.
1497 — 1498 Mikuláš Bílek, z domu U zlaté lípy č. 22 na náměstí
1498 — 1499 Bartoš, sladovník, z domu U černého orla č. 91 na náměstí
1500 — 1501 Petr Krupský, sladovník, z domu č. 64 v Labské ul.
1501 — 1502 Bartoš, sladovník, z domu U černého orla č. 91 na náměstí
1502 — 1504 Matěj Střelec, kovář
1504 — 1505 vladyka Matěj Macek ze Lhoty, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1505 — 1506 Jan Markuš, polař, z domu U bílé labutě č. 89 na náměstí
1506 — 1507 Petr Fischmeister, sladovník, z domu č. 12 v Kouřimské ul.
1507 — 1509 Mikuláš Bílek, z domu U zlaté lípy č. 22 na náměstí
1509 — 1511 Matěj Pařízek, soukeník, z domu U tří korun č. 42 v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1511 — 1512 Petr Fischmeister, sladovník, z domu č. 12 v Kouřimské ul.
1512 — 1519 Jan Markuš, polař, z domu U bílé labutě č. 89 na náměstí
1519 — 1520 Mikuláš, kožišník, z domu č. 40 u kostela
1520 — 1521 Petr Fischmeister, sladovník, z domu č. 12 v Kouřimské ul.
1521 — 1522 Jiřík, kovář, z domu č. 14 v Kouřimské ul.
1522 — 1527 Mikuláš, kožišník, z domu č. 40 (nyní Parléřova ul.)
1527 — 1529 rytíř Martin z Vyskytné, bakalář, z domu č. 46 na náměstí
1541 — 1543 vladyka Jan Zásvětlo z Vinoře, z domu č. 81 v Zámecké ul.
1543 — 1544 Petr z Vinoře, krejčí, z domu č. 75 na náměstí
1544 — 1545 vladyka Michal Rozhovský z Rozhovic, z domu U černého orla č. 91 na náměstí
1545 — 1547 vladyka Jan Zásvětlo z Vinoře, z domu č. 81 v Zámecké ul.
1547 — 1548 Matouš Volyňský z Vladoře, bakalář, z domu č. 46 na náměstí
1548 — 1550 Šímon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena č. 72 na nám.
1550 — 1551 Jan Valeš, sladovník, z domu č. 62 u Labské brány (nyní Rubešova ulice)
1551 — 1552 Šímon Kašpar, z domu U červeného jelena č. 72 na náměstí
1553 — 1557 Jakub Peklo z Jestřabí Lhoty, krejčí, z domu č. 59 v Labské (nyní Rubešově) ul.
1558 — 1561 Šímon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena č. 72 na nám.
1562 — 1563 vladyka Kašpar Šmidl z Eberka, z domu U černého kříže č. 71 na náměstí
1564 — 1565 Šímon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena č. 72 na nám.
1565 — 1566 Matouš Volyňský z Vladoře, z domu č. 46 na náměstí
1568 — 1569 Šímon Kašpar, sladovník, z domu U červeného jelena č. 72 na nám.
1570 — 1571 erbovní měšťan Jan Kobylka z Felcova (řečený Hnát), z domu U jelena č. 88 na náměstí
1571 — 1572 Jan Muláček, z domu č. 58 v Labské (nyní Rubešově) ul.
1572 — 1573 erbovní měšťan Jan Kobylka z Felcova, z domu U jelena č. 88 na náměstí
1573 — 1574 Jiřík Pachta, kantor, z domu č. 14 v Kouřimské ul.
1577 — 1578 erbovní měšťan Jan Kobylka z Felcova, z domu U jelena č. 88 na náměstí
1578 — 1579 Jiřík Pachta, kantor, z domu č. 14 v Kouřimské ul.
1580 — 1581 Martin Měcholupský, statkář, z domu č. 73 na náměstí
1581 — 1582 Mistr Mikuláš Aletin (Havlíček), býv. děkan filozofické fakulty University Karlovy v Praze, z domu č. 46 na náměstí
1582 — 1583 erbovní měšťan Jan Kobylka z Felcova, z domu U jelena č. 88 na náměstí
1583 — 1585 Mistr Jan Pachta z Rájova, kantor, z domu č. 73 na náměstí
1587 — 1588 Václav Cyprian Volyňský, z domu č. 8 na náměstí
1588 — 1589 Jan Krumpolc, řezník, z domu na rohu Kouřimské a Židovské ul. (nyní ul. Karolíny Světlé)
1590 — 1593 Šímon Šilhánek z Choustníka, statkář, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1594 — 1595 Jan Skála ze Zhoře, z domu č. 14 v Kouřimské ul. 1596 — 1599 Zikmund Kofroj, z domu č. 5 v Pražské ul.
1601 — 1606 Šímon Šilhánek z Choustníka, z domu U zlatého lva č. 90 na nám.
1608 — 1622 Cyprian Volyňský, z domu č. 8 na náměstí
1623 — 1628 Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1628 — 1629 Daniel Hyttich, statkář, z domu č. 46 na náměstí
1629 — 1630 Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1630 — 1631 Jan Herzáně, z domu č. 75 na náměstí
1631 — 1633 Jeremiáš Spira Turnovský, bakalář, z domu U červeného jelena č. 72 na náměstí
1633 — 1636 Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1636 — 1637 Daniel Hyttich, statkář, z domu č. 46 na náměstí
1637 — 1643 Jeremiáš Spira Turnovský, bakalář, z domu U červeného jelena č. 72 na náměstí
1643 — 1645 rytíř Michal Jiří Salaj z Cifry, býv. císařský důstojník, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1645 — 1647 Daniel Hyttich, statkář, z domu č. 46 na náměstí
1647 — 1652 Daniel Neyling, z domu č. 62 v Labské (nyní Rubešově) ul.
1652 — 1655 Jeremiáš Spira Turnovský, bakalář, z domu U červeného jelena č. 72 na náměstí
1655 — 1657 Daniel Neyling, z domu č. 62 v Labské ul. 1657 — 1660 Zikmund Kozel z Reizenthalu, z domu U bílého anděla č. 54 v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1661 — 1664 Šímon Bělský, sladovník, z domu č. 1 v Pražské ul.
1664 — 1667 Jiří Formandl, mydlář, z domu č. 9 na náměstí
1667 — 1670 Šímon Bělský, sladovník, z domu č. 1 v Pražské ul.
1670 — 1673 Matěj Hájek, býv. císařský důstojník, z domu U zlaté růže č. 48 na náměstí
1674 — 1680 Magister filozofie Jiří Alois Věčorek, z domu U modrého raka č. 70 na náměstí
1680 — 1681 Jan Růžička, pekař, z domu č. 4 v Pražské ul.
1681 — 1686 Valentin Kokovský, býv. císařský důstojník, z domu č. 41 u Horské brány (Kutnohorská ul.)
1686 — 1689 Jan Kmoch, řečený Drahota, z domu U jelena č. 88 na náměstí
1689 — 1692 Valentin Kokovský, bývalý císařský důstojník, z domu č. 41 u Horské brány
1692 — 1722 František Bohuslav Šperling, z domu č. 11 v Kouřimské ul.
1722 — 1737 Jan František Paroubek, z domu U černého koně č. 45 na náměstí
1738 — 1745 Jan Antonín Šperling, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1745 — 1747 Jan Ignác Jindra z Orebthalu, z domu č. 33 v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1748 — 1756 Petr Antonín Pokorný, z domu U bílého anděla č. 54 v Horské (nyní Kutnohorské) ul. 1756 — 1765 Josef František Lysander z Ehrenfeldu, z domu č. 5 v Pražské ul.
1765 — 1770 Václav Pavlíček, z domu U tří korun č. 42 v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1771 — 1788 Jan Vincenc Pábíček, statkář, z domu č. 18 v Kouřimské ul.
    Císařští rychtáři
Po potlačení vzpoury stavů a měst proti králi Ferdinandovi I. v roce 1547 byl v královských městech zřízen úřad královského (císařského) rychtáře, jehož povinností bylo ve městě chránit politické a zejména také finanční zájmy krále a dozírat na činnost městské rady. Ze své funkce se zúčastňoval všech schůzi městské rady a bez jeho souhlasu nemohla rada přijmout žádného usnesení. Do úřadu císařského rychtáře byli vybíráni spolehliví, práva znali a vždy jen zámožní měšťané, kteří v této funkci zůstávali zpravidla doživotně. Oficiální titul tohoto úředníka zněl:
Jeho Milosti císařské rychtář (zkratkou: JMC rychtář). Úřad císařského rychtáře zrušil císař Josef II. v roce 1785. V Kolíně byli postupně jmenováni tito Jeho Milosti císařské rychtáři:
1547 — 1565 Matouš Volyňský z Vladoře, z domu č. 46 na náměstí
1565 — 1582 vladyka Kašpar Šmidl z Eberka, z domu U černého kříže č. 71 na náměstí
1582 — 1586 Mistr Mikuláš Aletin, býv. děkan filozofické fakulty University Karlovy v Praze, z domu č. 46 na náměstí
1586 — 1621 Mistr Jan Pachta z Rájova, z domu č. 73 na náměstí
1621 — 1622 Cyprian Volyňský, z domu č. 8 na náměstí
1628 — 1632 Jan Skopec Nymburský, z domu č. 8 na náměstí
1636 — 1645 Jakub Jaklin z Vrabiny, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1645 — 1650 Jeremiáš Spira Turnovský, bakalář, z domu U červeného jelena č. 72 na náměstí
1650 — 1673 rytíř Michal Jiří Salaj z Cifry, býv. císařský důstojník z Uher, z domu U zlatého lva č. 90 na náměstí
1673 — 1697 Matiáš Hájek, býv. císařský důstojník, z domu U zlaté růže č. 48 na náměstí
1698 — 1701 Valentin Kokovský, býv. císařský důstojník z Polska, z domu č. 41 u Horské brány 1701 — 1735 Jiří Formandl, statkář, z domu č. 9 na náměstí
1735 — 1747 Jan Eugen Lothringer, z domu U tří per č. 74 na náměstí
1747 — 1770 Jan Ignác Jindra z Orebthalu, z domu č. 33 v Horské (nyní Kutnohorské) ul.
1770 — 1774 Josef František Kratochvíle z domu č. 1 v Pražské ul.
1774 — 1775 rytíř František Antonín Kostka ze Sachsenthalu, z domu U zlatého lva č. 90 na námstí 1775 — 1785 Josef Hrubeš
    Královští purkmistři
Císař Josef II. provedl reformu městské správy a zcela v souladu se zásadami centralizace a germanizace celé rakouské říše ji postavil na základy tehdy vládnoucího byrokratismu. Do čela města byl vládou jmenován úředník, zpravidla Němec, s titulem královský purkmistr a justiciár, a vedle něho byli jmenováni dva zkoušení magistrátní radové. Tento byrokratický a germanizující systém městské správy byl smeten revolucí v roce 1848. Ve funkci královského purkmistra a justiciára se v Kolíně vystřídali:
1788 — 1811 Josef Eckel, z domu č. 95 v Zámecké ul.
1811 — 1817 Alois Hrdlička, z domu č. 64 v Labské (nyní Rubešově) ul.
1817 — 1820 František Marian
1820 — 1825 Gůllich Josef
1825 — 1848 Konhuser Jiří Schecher, majitel domu U jelena č. 88 na náměstí
    Purkmistři a starostové
    Revoluční duch roku 1848 se ,projevil i v nové organizaci městské správy a vnesl do ní již prvky demokratizace. Poslední královský purkmistr a justiciár Němec Jiří Schecher utekl z města před hněvem lidu a nově utvořený měšťanský výbor zvolil purkmistrem Čecha Karla Břečku. Reorganizace městské správy postavila do čela města volené obecní zastupitelstvo a městskou radu, jíž předsedal purkmistr. Obecní zastupitelstvo se na své schůzi dne 10. října 1906 usneslo, aby místo titulu „purkmistr" byl nadále užíván titul „starosta". Koncem roku 1935 bylo obecní zastupitelstvo rozpuštěno a od 1. ledna 1936 převzal správu města vládní komisař, jehož v době od 30. června 1938 do 13. ledna 1939 nahradila správní komise. V lednu 1939 byly obecní zastupitelstvo a městská rada obnoveny, ale působily jen do ledna roku 1943, kdy německé okupační úřady jmenovaly do čela města opět správní komisi; dosavadní starosta města se stal jejím předsedou. V kolínské městské správě se uvádějí tito purkmistři a starostové:
1848 — 1852 Karel Břečka
1852 — 1855 Vincenc Karabáček, podzámecký mlynář
1855 — 1861 Med. dr. František Eckert, lékař
1861 — 1862 František Leger, technik a statkář
1862 — 1867 Karel Knirsch, poštmistr
1867 — 1868 Dr. Václav Radimský, podskalský mlynář
1868 — 1890 Josef Formánek, podzámecký mlynář
1890 — 1899 JUDr. Antonín Cyvín, advokát
1899 — 1902 Ing. Vojtěch Formánek, podzámecký mlynář a továrník
1902 — 1904 Architekt Čeněk Křička, stavitel
1904 — 1906 JUDr. Alfréd Jelínek, advokát
1906 — 1911 Antonín Sládek, obchodník
1911 — 1919 JUDr. Alfréd Jelínek, advokát
1919 — 1921 Václav Špringl, krejčí
1921 — 1923 Bohumil Záligr, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny
1923 — 1930 Julius Komrs, učitel
1930 — 1931 Karel Verunáč, poštovní podúředník
1931 — 1935 JUDr. Miroslav Jelínek, advokát
1936 — 1938 vládní komisař JUDr. Václav Skalička
1939 — 1943 Vilém Pelzbauer, ředitel městské spořitelny
1943 — 1945 předseda správní komise Vilém Pelzbauer
    Předsedové městského národního výboru
    Ještě během německé fašistické okupace se vytvořil v Kolíně ilegální revoluční národní výbor, který dne 5. května 1945 převzal moc ve městě i v okrese. Jako svůj výkonný orgán zvolil radu městského národního výboru a do svého čela předsedu. Od roku 1945 se vystřídali ve správě města tito předsedové Městského národního výboru v Kolíně:
1945 — 1949 Ladislav Volenec
1949 Karel Šplíchal
1949 — 1952 Josef Herout
1952 — 1953 Antonín Košata
1953 — 1969 Rudolf Dlouhý
1969 — 1976 Josef Šecl
1976 — 1981 Josef Jirsík, nositel Řádu práce" (*6)
1981 –1986 Ing. Jindřich Hušek –předseda MNV
1986 –1990 RSDr. Jan Nymš –předseda MNV
1990 Josef Markytán –předseda MNV
     Po sametové revoluce v čele městského úřadu znovu stal starosta:
1990 –1994 Jiří Buřič
1994 –2003 Zdenka Majerová
2003 –2006 Ing. Miroslav Kaisler
2006 -2010 Jiří Buřič
2010 -2019 Mgr. Bc. Vít Rakušan
od roku 2019 Mgr. Michael Kašpar