KARLOVO náměstí - SEVERNÍ STRANA
Dům čp. 76 “U TŘÍ MOUŘENÍNŮ“
MORSTADTŮV DŮM

( 50.0285667N, 15.2013064E )
    V r.1802 se v domě narodil VINCENC MORSTADT - portrétista českých měst.     Původní gotický dům z 13.století. Severní hranice parcely končila u městské hradební zdi u Labe a její součást byla i bašta. Dům přestavovaný v 18. a 19.století. V letech 1843-45 v souvislosti s výstavbou železnice byla stržena celá severní hradební zeď i s baštou. Na místě kde stala severní hradební zeď teď jezdí vlaky.
    Od roku 2016 můžete posedět ve DVOŘE a projít se po terasách nad železniční trať. Zajímavý pohled na řeku a Práchovnu.

  • Původně gotický dům z 13.století.
  • Portrétista českých měst
  • Od r.1850 se domu ujal nejmladší bratr Eduard (+1876),
  • V místnostech domu se konala v r.1742 česká divadelní představení.
  • Přední sklepní prostor.

       Ve SKLEPĚ  pod levou částí domu je restaurant "U Tří Mouřenínů". Zde se můžete dočíst:
"Dějiny domu „U Tří Mouřenínů“
       Kolínský měšťanský dům čp. 76 zaujímá svou polohou v historické části památkové zóny místo téměř uprostřed severní fronty náměstí. Počátky vzniku domu dle dochované dokumentace a písemností se traduje na počátek 13.století. Původní části domu byly vážně poškozeny četnými požáry, které se v Kolíně opakovaly v období před husitskými válkami v letech 1349, 1395 a 1416.
Zajímavostí je, že dům do konce 15.století tvořil spolu se sousedním domem čp. 77 původní kolínskou radnici. Dům patřil úřadu rychtářskému v roce 1454. Postupně byli jeho majitelé měšťané, šlechtici, páni z vladařských rodů, lidé vzdělaní, přednášející na Karlově univerzitě atd. Mezi nejvýznamnější majitele lze považovat pana rytíře Jana z Dobřeni (1494), vladyku Mikuláše Cerhenického z Drážďovic (1515), šlechtice Anděla z Ronovce (1519). Asi od roku 1581 vlastnil dům Jindřich Krčín z Jelčan, bratr známého Jakuba Krčína z Jelčan, rožumberského regenta. Dalším významným majitelem byl Mistr Rosacius z Karlovy univerzity (1576). Dům vlastnil též Jan Vladařský z Vladaře, který měl za manželku Alenu Římanskou ze Žerotína, dceru slavného válečníka Karla ze Žerotína. Od roku 1680 vlastnil dům Jan Michalovic, purkrabí na Radimi. V 18. století téměř 75 let patřil dům Janu Kašparu Jiříkovi a jeho potomkům. Poslední Jiřík prodal dům Jakubovi Morstadtovi z Briesgau v Bádensku. Morstadtové vlastnili dům do roku 1902. Od roku 1902 postupně odkoupila podíly na domu paní Josefa Mašínová, jediná majitelka do roku 1960. ( V této době se restaurace nazývala „U Mašínů“ - moje poznámka).     V roce 1990 restitučním řízením dostala rodina Mašínova zpět svůj dům, který následně prodává šesti spolumajitelům. Noví majitelé v letech 1994 - 1995 uskutečnili generální opravu domu s ohledem na využití všech prostor této kulturní památky. V době Ehertovy držby (v roce 1672) byl dům zván „U Tří Mouřenínů" a tento název jsme převzali pro náš restaurant. Naším záměrem bylo pro Vás vytvořit prostředí v němž byť i jen krátce strávená chvilka na Vás dýchne pohodou ve shonu každodenních starostí, Nenechte se jimi rušit, bavte se, vychutnejte i každé sousto a každý doušek. Mnoho krásných a příjemných chvil Vám přeje kolektiv restaurantu."
    V místnostech domu se konala v r.1842 česká divadelní představení. Kolínští ochotníci hráli veselohru „Každý něco pro vlast“ V. Kl. Klicpera. Prostory zdarma poskytla paní Antonie Morstadtová. Roku 1850 se domu ujal nejmladší bratr Eduard - výborný zpěvák a hudebník. Byl jeden z prvních členů Sokola.
    V r.1863 si na dvoře otevřel fotoateliér první profesionální fotograf v Kolíně Heinrich ( Jindřich ) Teichtner. Tvořila ho dřevěná kůlna, která měla jednu prosklenou stěnou. Teichtner zemřel v r.1866 a fotografickou živnost od vdovy získal Jindřich Veverka z Prahy. Od r.1877 vlastnil dílnu fotograf Antonín Pinkas a od r.1880 František Krátký se svým bratrem Vilémem.
    Dům společenský žil:
    V hostinci měl svoji místnost spolek Řemeslnická beseda, kde dne 9.3.1873 byla slavnostně otevřena kolínská knihovna.
http://www.knihovnakolin.cz/historie:
    "...První knihu si tehdy vypůjčil purkmistr královského města Kolína Josef Formánek (1831 - 1895). Jednalo se o knihovnu spolkovou, do níž měli přístup i nečlenové, ale za dvojnásobný půjčovní poplatek. Kromě knih byly získány téměř všechny české časopisy. Řemeslnická beseda si část z nich předplatila a ostatní byly knihovně věnovány zdarma. Knihovna se stala jedním ze středisek místní české kultury. Plnila úkoly osvětové a vlastenecké, když širší veřejnosti zpřístupňovala česky psané knihy a časopisy. Podporovala rozvoj národního uvědomění, neboť čtenáři se v novinách a časopisech seznamovali se zkušenostmi českého národního a politického hnutí, které mohly být aplikovány na místní podmínky. Knihovna obsahovala i knihy odborné, jež umožňovaly zvyšování odborné kvalifikace a širšího kulturního rozhledu. V neposlední řadě se její návštěva stávala součástí životní stylu obyvatel města a stále více plnila funkce oddechové. Půjčovalo se v neděli od 16 hodin, postupně jak přibývali čtenáři se půjčovní doba prodlužovala, až dosáhla rozmezí 14 - 19 hod. V době otevření měla knihovna 400 svazků, roku 1875 již 1100 a 1. března tohoto roku byl vydán první tištěný seznam fondu knihovny. Když v roce 1875 Řemeslnická beseda získala větší prostory v nové sokolovně, rozhodla se tam umístit také knihovnu s čítárnou."